Indonéské tržní vyhlídky pro prodej a výrobu EV

Indonésie soutěží se zeměmi jako Thajsko a Indie, aby rozvinula svůj průmysl elektrických vozidel a poskytla životaschopnou alternativu Číně, přednímu světovému výrobci elektromobilů. Země doufá, že její přístup k surovinám a průmyslové kapacitě jí umožní stát se konkurenceschopnou základnou pro výrobce elektromobilů a umožní jí vybudovat místní dodavatelský řetězec. Jsou zavedeny podpůrné politiky, které podporují investice do výroby i místní prodej elektromobilů.

Výhled domácího trhu
Indonésie aktivně pracuje na vytvoření významné přítomnosti v odvětví elektrických vozidel (EV) s cílem dosáhnout do roku 2025 2,5 milionu uživatelů elektrických vozidel.

Údaje o trhu přesto naznačují, že transformace spotřebitelských návyků v automobilech bude chvíli trvat. Podle srpnové zprávy agentury Reuters tvoří elektrická vozidla méně než jedno procento aut na indonéských silnicích. Loni Indonésie zaznamenala pouhých 15 400 prodejů elektromobilů a přibližně 32 000 prodejů elektrických motocyklů. I když prominentní provozovatelé taxislužby jako Bluebird uvažují o akvizici vozových parků EV od velkých společností, jako je čínský automobilový gigant BYD, budou projekce indonéské vlády potřebovat více času, aby se staly skutečností.

Zdá se však, že dochází k postupné změně postojů. Prodejce automobilů PT Prima Wahana Auto Mobil v západní Jakartě zaznamenal rostoucí trend v prodeji svých elektromobilů. Podle obchodního zástupce společnosti, který v červnu letošního roku hovořil pro China Daily, zákazníci v Indonésii kupují a používají Wuling Air EV jako sekundární vozidlo vedle svých stávajících konvenčních vozidel.

Tento typ rozhodování může souviset s obavami ohledně vznikající infrastruktury pro nabíjení elektromobilů a poprodejních služeb, jakož i dojezdu elektromobilů, který se týká nabití baterie potřebné k dosažení cíle. Celkově mohou počátečnímu přijetí bránit náklady na elektromobily a obavy týkající se baterie.

Ambice Indonésie však sahají za rámec podpory spotřebitelského přijetí vozidel na čistou energii. Země se také snaží postavit se jako stěžejní uzel v dodavatelském řetězci elektromobilů. Indonésie je ostatně největším automobilovým trhem v jihovýchodní Asii a po Thajsku je druhým největším výrobním centrem v regionu.

V dalších částech prozkoumáme klíčové faktory ovlivňující tento EV pivot a diskutujeme o tom, proč je Indonésie preferovanou destinací pro zahraniční investice v tomto segmentu.

Vládní politika a podpůrná opatření
Vláda Joko Widoda začlenila výrobu elektromobilů do hlavního plánu ASEAN_Indonesia_Master Plan Acceleration and Expansion of Indonésian Economic Development 2011-2025 a nastínila rozvoj infrastruktury EV v Narasi-RPJMN-2020-2024-versi-Bahasa-Inggris (National Medium-Term Plan 2020–2024).

Podle plánu 2020-24 se industrializace v zemi zaměří především na dvě klíčové oblasti: (1) výrobu zemědělského, chemického a kovového zboží a (2) výrobu produktů, které zvyšují hodnotu a konkurenceschopnost. Tyto produkty zahrnují širokou škálu odvětví, včetně elektrických vozidel. Realizace plánu bude podpořena sladěním politik napříč primárním, sekundárním a terciárním sektorem.
V srpnu letošního roku Indonésie oznámila dvouleté prodloužení pro výrobce automobilů, aby splnili požadavky na způsobilost pro pobídky pro elektromobily. Díky nově zavedeným, mírnějším investičním regulacím mohou automobilky slíbit, že do roku 2026 budou v Indonésii vyrábět minimálně 40 procent EV komponentů, aby byly způsobilé pro pobídky. Významné investiční závazky již přijaly čínská značka Neta EV a japonská Mitsubishi Motors. Mezitím PT Hyundai Motors Indonesia představila v dubnu 2022 svůj první elektromobil vyráběný v tuzemsku.

Již dříve Indonésie oznámila svůj záměr snížit dovozní cla z 50 procent na nulu pro výrobce elektromobilů, kteří uvažují o investicích v zemi.

V roce 2019 indonéská vláda zavedla řadu pobídek zaměřených na výrobce elektrických vozidel, dopravní firmy a spotřebitele. Tyto pobídky zahrnovaly snížená dovozní cla na stroje a materiály používané při výrobě elektromobilů a nabízely výhody daňových prázdnin po dobu maximálně 10 let výrobcům elektromobilů, kteří v zemi investovali nejméně 5 bilionů rupií (ekvivalent 346 milionů USD).

Indonéská vláda také výrazně snížila daň z přidané hodnoty na elektromobily z 11 procent na pouhé jedno procento. Tento krok vedl k výraznému poklesu počáteční ceny nejdostupnějšího Hyundai Ioniq 5, který se snížil z více než 51 000 USD na méně než 45 000 USD. Toto je stále prémiová řada pro průměrného indonéského uživatele automobilu; nejlevnější auto na benzínový pohon v Indonésii, Daihatsu Ayla, začíná na 9 000 USD.

Hnací síly růstu pro výrobu EV
Hlavním hnacím motorem tlaku na výrobu elektrických vozidel je bohatá domácí zásobárna surovin v Indonésii.

Země je předním světovým výrobcem niklu, který je klíčovou složkou při výrobě lithium-iontových baterií, které jsou převládající volbou pro baterie pro elektromobily. Zásoby niklu v Indonésii tvoří přibližně 22–24 procent z celosvětového celku. Kromě toho má země přístup ke kobaltu, který prodlužuje životnost baterií EV, a bauxitu, který se používá při výrobě hliníku, což je klíčový prvek ve výrobě EV. Tento snadný přístup k surovinám může potenciálně výrazně snížit výrobní náklady.

Časem by rozvoj indonéských výrobních kapacit EV mohl posílit její regionální exporty, pokud by sousední ekonomiky zaznamenaly nárůst poptávky po EV. Vláda chce do roku 2030 vyrobit kolem 600 000 elektromobilů.

Kromě výrobních a prodejních pobídek se Indonésie snaží snížit svou závislost na vývozu surovin a přejít na vývoz zboží s vyšší přidanou hodnotou. Indonésie ve skutečnosti v lednu 2020 zakázala vývoz niklové rudy a současně vybudovala svou kapacitu pro tavení surovin, výrobu baterií pro elektromobily a výrobu elektromobilů.

V listopadu 2022 Hyundai Motor Company (HMC) a PT Adaro Minerals Indonesia, Tbk (AMI) podepsaly memorandum o porozumění (MoU), jehož cílem je zajistit konzistentní dodávky hliníku pro uspokojení rostoucí poptávky po výrobě automobilů. Cílem spolupráce je vytvořit komplexní systém spolupráce týkající se výroby a dodávek hliníku, který zajišťuje AMI ve spojení s její dceřinou společností PT Kalimantan Aluminium Industry (KAI).

Jak je uvedeno v tiskové zprávě společnosti, Hyundai Motor Company zahájila provoz ve výrobním závodě v Indonésii a aktivně spolupracuje s Indonésií v několika oblastech s ohledem na budoucí synergie v rámci automobilového průmyslu. To zahrnuje zkoumání investic do společných podniků pro výrobu bateriových článků. Indonéský zelený hliník, charakteristický tím, že využívá nízkouhlíkovou výrobu energie z vodních elektráren, což je zdroj energie šetrný k životnímu prostředí, je v souladu s uhlíkově neutrální politikou společnosti HMC. Očekává se, že tento zelený hliník uspokojí rostoucí globální poptávku mezi výrobci automobilů.
Dalším důležitým cílem jsou indonéské cíle udržitelnosti. Strategie země pro elektromobily přispívá k tomu, že Indonésie usiluje o dosažení cílů nulových čistých emisí. Indonésie nedávno urychlila své cíle v oblasti snižování emisí a nyní usiluje o snížení o 32 procent (z 29 procent) do roku 2030. Osobní a užitková vozidla představují 19,2 procenta celkových emisí generovaných silničními vozidly a agresivní posun směrem k přijetí a používání elektromobilů. výrazně sníží celkové emise.

Na nejnovějším Indonéském seznamu pozitivních investic výrazně chybí těžařské aktivity, což znamená, že jsou technicky otevřeny 100% zahraničnímu vlastnictví.

Pro zahraniční investory je však nezbytné znát nařízení vlády č. 23 z roku 2020 a zákon č. 4 z roku 2009 (novelizováno). Tyto předpisy stanoví, že těžařské společnosti v zahraničním vlastnictví musí během prvních 10 let od zahájení komerční produkce postupně prodat minimálně 51 procent svých akcií indonéským akcionářům.

Zahraniční investice do dodavatelského řetězce EV
V posledních několika letech Indonésie přilákala významné zahraniční investice do svého niklového průmyslu, primárně zaměřeného na výrobu elektrických baterií a související rozvoj dodavatelského řetězce.

Mezi pozoruhodné přednosti patří:

Mitsubishi Motors vyčlenila přibližně 375 milionů USD na rozšíření výroby, včetně elektromobilu Minicab-MiEV, s plánem zahájit výrobu elektromobilů v prosinci.
Neta, dceřiná společnost čínského Hozon New Energy Automobile, zahájila proces přijímání objednávek na Neta V EV a připravuje se na místní výrobu v roce 2024.
Dva výrobci, Wuling Motors a Hyundai, přemístili část svých výrobních aktivit do Indonésie, aby se kvalifikovali pro plné pobídky. Obě společnosti udržují továrny mimo Jakartu a jsou předními konkurenty na trhu elektrických vozidel v zemi, pokud jde o prodej.
Čínští investoři se zabývají dvěma hlavními iniciativami v oblasti těžby a tavení niklu, které se nacházejí na Sulawesi, ostrově známém svými rozsáhlými zásobami niklu. Tyto projekty jsou propojeny s veřejně obchodovanými subjekty Indonesia Morowali Industrial Park a Virtue Dragon Nickel Industry.
V roce 2020 podepsalo indonéské ministerstvo investic a LG memorandum o porozumění v hodnotě 9,8 miliardy USD pro LG Energy Solution na investice v celém dodavatelském řetězci EV.
V roce 2021 se LG Energy a Hyundai Motor Group pustily do vývoje první továrny na baterie v Indonésii s investiční hodnotou 1,1 miliardy USD s kapacitou 10 GWh.
V roce 2022 vstoupilo indonéské ministerstvo investic do memoranda o porozumění se společnostmi Foxconn, Gogoro Inc, IBC a Indika Energy, které zahrnuje výrobu baterií, e-mobilitu a související odvětví.
Indonéská státní těžařská společnost Aneka Tambang uzavřela partnerství s čínskou CATL Group v dohodě o výrobě elektromobilů, recyklaci baterií a těžbě niklu.
LG Energy staví v provincii Střední Jáva tavírnu za 3,5 miliardy USD s kapacitou produkovat 150 000 tun síranu nikelnatého ročně.
Vale Indonesia a Zhejiang Huayou Cobalt spolupracovaly s Ford Motor na zřízení závodu na výrobu hydroxidu sraženiny (MHP) v provincii Jihovýchodní Sulawesi, plánované na kapacitu 120 000 tun, spolu s druhým závodem na MHP s kapacitou 60 000 tun.